Hledáme viníky, hledáme zodpovědné lidi, lačníme po něčí krvi. Je to, jako by někdo v tmavé místnosti dal hlasitost rádia na člověku snesitelnou mez. Všichni hledají, ptají se, kdo to byl? Všichni trpí, všem je ten [...]

Jedeme s dcerou v autě. Připadám si jako v apokalyptickém filmu. Lidé jedou ve svých vozech a na ústech mají roušky, respirátory, šály, šátky. S Viki jsme si z toho udělali hru a počítali je. Ze začátku to byla hra, [...]

Tíha víček je jako opona. Než rozhrnete oponu, vše co je za ní je utajeno. Když otevřete víčka, jako byste viděli do jeviště a vaše scéna ožívá. Den a noc, sen a realita. Dva světy, [...]

Milí drazí přátelé, nepřátelé sympatizanti, odpůrci, ženy, muži, vy co víte co jste, vy co nevíte co jste, vy co si to teprve rozmýšlíte, pravice, levice i klidně ty na talíři ústřice. A také vy,  [...]

Je to symbol, nebo jen naše představa. Co se vám vybaví, když někdo cituje výše napsaný nadpis? Vlny, moře, ostrov, samota, beznaděj, nebo naopak naděje? Myslím, že dopis v láhvi symbolizuje především informaci. Je úplně [...]

Vážení všichni, kteří tady píšete o volbách a o kandidátech na prezidenty. Volby jsou za námi a jak dopadly, je věc názoru a možná i přesvědčení. Nicméně nezapomeňte na podstatu věci, kterou se laicky pokusím [...]

Tma nám dává neomezené možnosti. Není ohraničená ani ničím omezená. Dává možnost fantazii ukázat se v pravém světle. Neruší a ani nelimituje. Jsme opravdu připraveni na takovou dávku svobody? Tolik lidí vám řekne, že rádi plavou. [...]

Radek Štěpánek, Ivan Lendl, Rafael Nadal, Novak Djokovic a spoustu jiných jmen tenistů bych mohl vyjmenovat. Jak by nás mohli motivovat, jak by mohli přitáhnout lidi od stolu na kurt? Jak to, že lidé nepřijdou, [...]

Napadlo vás někdy zamyslet se nad tak známým slovem? Hrazení, zátarasa nebo co to vlastně je a proč? Napadá mě, že každého tady napadne souvislost s hokejem, protože právě s tímto je toto slovo nejvíce spojováno. Co [...]

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak se pořád motáme v jakémsi kruhu? Nebo spíše v nějakém excentru. Jako by se vše, co jsme prožívali, co se nám líbilo, co jsme nosili na nějaký čas, vzdálilo, aby [...]

Nepoužívám budík, protože moje tělo je budík samo o sobě. Ranní vstávání mi problém nedělá. Pár věcí do batohu, PC a blok. Vodítko, košík a psa. Možná jsem to měl napsat opačně, protože bez třetí [...]

Toto heslo na nás křičelo z přezky opasku pionýra, který byl s rudým šátkem a modrou košilí součástí povinného kroje. Řeknete si, pokud vůbec víte, o čem píši, že to byl ten totalitní režim. Dnes už je [...]

Říká se, že když umřete, vaše cesta směřuje za světlem na konci tunelu. To je zvláštní, že se mi hlavou honí myšlenky právě tímto směrem, ale myslím si, že i toto má co do činění [...]

Mám rád probouzející se dny. Mám rád rána, kdy ujíždím jen tak vstříc novým dobrodružstvím. Dojmy jsou v tu chvíli tak nějak intenzivnější, silnější. Nemyslím násilné jako čekání na semaforu za ambiciózním dvoutaktem. Ale tak nějak [...]

KAŽDÉMU KDE JEHO JEST a neb z herce divákem Každodenní život mi připadá jako divadlo. Obsazuje nás do rolí dle scénáře a je celkem jedno, kdo je autorem. Jednou jedeme na služební cestu, potom s dítětem do školky, [...]