„OTISK“

Dovolte mi představit vám svoji druhou knihu.

Když vyšla kniha „Vzdát můžeš zítra“, vznikaly kapitoly mé druhé knihy. Původně jsem myslel, že mě má mysl navede na nějaké volné pokračování. Je toho ještě spoustu, co nezaznělo. Tolik prožitků, které se nestaly jen tak. Věřím, že mají důvod a možná tím důvodem jsou řádky, které lidem předkládám. Všechny ty události, prožitky, výkony, pády a zvednutí. To vše se muselo stát, abych o tom mohl psát. Má první kniha uzavřela kapitolu pod názvem NADĚJE.

Měla lidem ukázat na pravdivých příbězích, které jsem prožil, že každá situace má řešení. Ukázala jim, že pokud člověk chce a jde za tím, dokáže velmi mnoho. Často zjistíme, že to co jsme chtěli, jsme nedosáhli, abychom v zápětí zjistili, že je to pro nás daleko lepší.

„Jak to?“ Ptáme se sami sebe někde uvnitř a v tichosti děkujeme, za tuto variantu.

Dovolte mi poděkovat vám všem, kteří jste mi jakoukoliv formou sdělili své pocity, názory i příběhy. Vždy jsem byl potěšen, když jsem dostal informaci o tom, kde nebo komu kniha pomohla a pomáhá. Ještě jednou děkuji moc, děkuji moc, děkuji moc!

Nejdříve trochu historie knihy „OTISK“.

Její původní název byl „Život v econom class.“

Jaké to vlastně je, když si vybojujete své místo na pomyslném slunci. Když se narovnáte a vaše vzpřímená postava dává jasně najevo vaše znovuzrození, chcete-li objevení toho, kterého jste hledali, nebo postrádali. Dovolte mi připomenout úryvkem z knihy V.M.Z. mé znovuzrození:

„A potom se to stalo. Přišla poslední otázka, která vše vysvětlila.

„Prosím tě, probuď se, kdy se vrátí ten Ríša, co odjel na Míle,“ zněl poslední z necitlivých kopanců.

Odpověď byla tak jednoduchá, spontánní a upřímná, že zaskočila tazatele i útočníka.

„Ten už se nikdy nevrátí,“ zaznělo tiše a přesto to znělo tak pevně a hlasitě jako řinčení meče.

Po této větě nastalo ticho. Možná zazněly dovětky, které neměly váhu, ale jinak jsem zvedl hlavu a zahleděl se do dáli. Viděl jsem tam člověka s hlavou vztyčenou, který mi ukazuje vztyčený palec, viděl jsem po delší době opět sebe, oráče.“