„OTISK“

Dovolte mi představit vám svoji druhou knihu.

Když vyšla kniha „Vzdát můžeš zítra“, vznikaly kapitoly mé druhé knihy. Původně jsem myslel, že mě má mysl navede na nějaké volné pokračování. Je toho ještě spoustu, co nezaznělo. Tolik prožitků, které se nestaly jen tak. Věřím, že mají důvod a možná tím důvodem jsou řádky, které lidem předkládám. Všechny ty události, prožitky, výkony, pády a zvednutí. To vše se muselo stát, abych o tom mohl psát. Má první kniha uzavřela kapitolu pod názvem NADĚJE.

Měla lidem ukázat na pravdivých příbězích, které jsem prožil, že každá situace má řešení. Ukázala jim, že pokud člověk chce a jde za tím, dokáže velmi mnoho. Často zjistíme, že to co jsme chtěli, jsme nedosáhli, abychom v zápětí zjistili, že je to pro nás daleko lepší.

„Jak to?“ Ptáme se sami sebe někde uvnitř a v tichosti děkujeme, za tuto variantu.

Dovolte mi poděkovat vám všem, kteří jste mi jakoukoliv formou sdělili své pocity, názory i příběhy. Vždy jsem byl potěšen, když jsem dostal informaci o tom, kde nebo komu kniha pomohla a pomáhá. Ještě jednou děkuji moc, děkuji moc, děkuji moc!

Nejdříve trochu historie knihy „OTISK“.

Její původní název byl „Život v econom class.“

Jaké to vlastně je, když si vybojujete své místo na pomyslném slunci. Když se narovnáte a vaše vzpřímená postava dává jasně najevo vaše znovuzrození, chcete-li objevení toho, kterého jste hledali, nebo postrádali. Dovolte mi připomenout úryvkem z knihy V.M.Z. mé znovuzrození:

„A potom se to stalo. Přišla poslední otázka, která vše vysvětlila.

„Prosím tě, probuď se, kdy se vrátí ten Ríša, co odjel na Míle,“ zněl poslední z necitlivých kopanců.

Odpověď byla tak jednoduchá, spontánní a upřímná, že zaskočila tazatele i útočníka.

„Ten už se nikdy nevrátí,“ zaznělo tiše a přesto to znělo tak pevně a hlasitě jako řinčení meče.

Po této větě nastalo ticho. Možná zazněly dovětky, které neměly váhu, ale jinak jsem zvedl hlavu a zahleděl se do dáli. Viděl jsem tam člověka s hlavou vztyčenou, který mi ukazuje vztyčený palec, viděl jsem po delší době opět sebe, oráče.“

Psal se rok 2014 a já se znovu osobnostně narodil. Veškeré mé bohatství se smrsklo do základních životních potřeb. Měl jsem kde bydlet, měl jsem co jíst s vidinou dna mé peněženky.

„Znovu“, tak zní heslo mého přítele Alfreda Strejčka a já vím, jak silné heslo je to zrovna v jeho případě.

Tak tedy znovu. Pěkně popořádku a ne zbrkle. Jako když smažete tabuli špatně vyždímanou houbou. Po zaschnutí na ní zůstanou čmouhy. Přesně tak i já si nesl čmouhy z minulosti, které jsem musel vyčistit. Na druhou stranu jsem si uvědomil, že toto je moje velká šance. Přišla a já ji nechtěl promarnit. Krůček po krůčku, ruku v ruce s Boží pomocí, jsem vykročil směr nový život. Uvědomil jsem si a s každým dnem mé uvědomění sílilo.

Pochopil jsem, že kniha „OTISK“, je pokračováním. Pokračováním životní cesty, kterou člověk, který se rozhodne pro změnu, musí projít. Když totiž zjistíte, že máte naději, dochází k uvědomění. Uvědomění je jako hrana odrazového můstku. Můžete se odrazit, ale můžete se otočit a vrátit se. Uvědomění je informace. Je to zapálená sirka v bezpečné vzdálenosti od zápalné šňůry vedoucí k odpálení něčeho nového, něčeho jiného, často neznámého. Zkrátka je to šance!

Neříkám, že když dojde k uvědomění, že má člověk vyhráno. Důležité je, jestli své uvědomění promění v čin – přiloží sirku k zápalné šňůře.

Rozhodnout se neznamená vykonat. Uvědomit si, neznamená změnit se.

 

Vždy nás čeká cesta, na kterou se musíme vydat. Nevíme, jak bude dlouhá ani nevíme nic o její obtížnosti. Je to však šance, možnost, naděje, že můžeme být lepšími lidmi, kteří mohou být motorem, příkladem i důkazem pro ostatní, kteří hledají a bloudí v začarovaném kruhu beznaděje, sebeobviňování a strachu. Takové rozhodnutí může mít uzdravující účinky, ale i vlastnosti živé vody. Uvědomit si svoji sílu, moc, schopnosti a zodpovědnost za ně je přesně to, co vystihuje motto této knihy.

„Z ŽIVOTŮ, KTERÝCH SE DOTKNEME, NAŠE OTISKY NEVYMIZÍ.“

„OTISK“ je o uvědomění si uvědomit si, že svými činy, skutky, svým životem za sebou zanecháváme otisky úplně všude a často v mnohých. Pokud si toto homo sapiens uvědomí, nemůže být na světě zlo. Promiňte, nemělo by být na světě zlo, ale posuďte sami a zamyslete se po přečtení knihy, která je psaná na základě skutečných událostí a příběhů.

„Zlo tady na tomto světě bylo, je a bude, tomu nezabráníme. Bude obcházet, bude nás vábit, bude používat převleků, měnit hlas, bude hrozit, bude i výt. Nemůže nás však donutit jej konat. To musí být naše rozhodnutí. Stejně tak je zde i dobro. To však stojí a čeká. Věřím, že si přeje, abychom neuvěřili lživé kampani a rozhodli se pro něj. Být dobrým člověkem by neměla být povinnost, ani přání, měla by to být touha a smysl života každého jedince. Věřím, že toto je jediná šance na vyléčení i budování lepšího světa.

A kdyby vše, čemu věřím, v co doufám nebyla pravda, potom stálo za to být co nejlepším člověkem, který zde byl přínosem. Proto dávejme pozor, jaké otisky po sobě zanecháváme. Z životů kterých se dotkneme, naše otisky nevymizí.“

(z knihy OTISK)

Objednání knihy

Knihu můžete objednat na 93richard@seznam.cz

Do zprávy uveďte:

  • adresu pro doručení knihy, telefon, počet kusů
  • do knihy je možné napsat věnování, napište znění věnování, popřípadě slovo autora
  • způsob doručení: poštou – platba převodem
  • na Váš email Vám budou zaslány platební údaje

NĚCO O KNIZE

Kniha má celkem 351 stran, z toho 346 stran ke čtení.
Formát A5
Pevné desky v provedení mat

Cena (s příběhem) je 337,-Kč

Objednávat můžete na adrese:

93richard@seznam.cz 

NĚCO O OBSAHU KNIHY

  • Pro ty co mají rádi obrázky a fotografie: žádné zde nenajdete, jen spousty otisků. Věřte však, že budete návštěvníky v galerii, které jste sami vlastníci.
  • Pro ty co rádi čtou: je toho celkem dost.
  • Pro ty co se rádi zamýšlí: bude o čem přemýšlet.
  • Pro ty, co hledají: budete přicházet na rozcestí s ukazateli. Dál už je vše na vás.
  • Použitelnost knihy: všude tam, kde se chceme posunout po té, co jsme se našli.
  • Pro ty co se ptají proč ji mít: nemusíte ji mít. Na druhou stranu je možné, že právě vy ji mít máte. Odpověď najdete v knize.
  • Něco na závěr od sudiček: přeji jí, ať otevře oči, mysl i srdce těch, kdo po tom touží.