Po vyřízení pozdravu pana starosty jsme se dali do pohybu a každý si našel svoje tempo. Jsem velice rád, že to lidé pochopili jako společenskou událost, kdy mohou pro sebe něco udělat a ne jako závod. Byli i tací, co se neomezili na 10 kol a běželi, dokud nedoběhl poslední účastník a bylo z toho krásných 18 kol. Toto bylo pro mě příjemné zjištění, že se dá, pokud někdo chce, trénovat víc než je limit.

Velice si vážím toho, že rodiče přišli se svými dětmi, což považuji za velkou devizu. Myslím, že příklad rodičů je jedním z nejlepších motivačních způsobů pro jejich děti. Nutno vyzdvihnout i účast těch, co věděli, že uběhnout tuto trať je zatím, nad jejich síly. Během, střídáním běhu s chůzí, nebo jen chůzí však těch 10 kol pokořili všichni a myšlenka této aktivity byla naplněna. Stopky, které běžely a byly všem k dispozici, tak informovaly zájemce o tom, jak na tom jsou. Lidé dobíhali a postupně odcházeli. Věřím, že všichni odcházeli spokojeni a s dobrým pocitem, neboť pohyb, zejména ten pravidelný, dělá dobře všem a že se příští středu, stejně jako i další, se sejdeme, třeba ještě ve větším počtu, protože K10 je opravdu pro každého. Začali jsme na podzim, a jak se říká, bude hůř, čímž myslím povětrnostní vlivy, ale i tak, zkuste přijít i při nepříznivém počasí a uvidíte, že i tehdy má pohyb své kouzlo! Jak říká jedno přísloví: ,, Není špatného počasí, jen my jsme špatně oblečeni“.