Čas – slovo skládající se ze tří písmen, která mají svoje místo v abecedě a pomyslně tvoří okraje abecední úsečky. Některá jsou na začátku abecedy a jiná téměř na konci. Zamysleli jste se nad tím, že slovo „čas“ je tvořeno třemi písmeny? Jakoby toto slovo mělo symbolizovat tři časová pásma. Minulost, přítomnost a budoucnost. Jak čas běží, čím dál tím více si uvědomuji význam věty: ,,Včerejšek umřel, zítřek se nenarodil, žiješ právě teď“.

Pokaždé, když řeknete slovo „teď“, tak to předešlé už umřelo a nikdy se nebude opakovat. Nemrazí vás z toho? Pravda totiž často působí jako sprcha. Médiem šoku však zde není proud studené vody, ale hromada ledu, která vás téměř paralyzuje a člověku chvíli trvá, než takzvaně ,,naskočí“.

Někdy se to ale nepovede a přichází životní štronzo. Ano, já vím, že toto slovo pochází z divadelního prostředí a v jiném jazyce nemusí mít slušný výraz, ale jsme Češi, mluvíme česky (pokud nechcete být příliš světoví se všemi těmi amerikanismy a jinými citoslovci). Tak i česky přemýšlejme. Tato stopka, znehybnění, má různou dobu odezvy a během té doby vám budoucnost na mysl většinou nepřijde.

Štronzo, kde se vzalo a proč? Možná je zde proto, aby se člověk mohl zastavit a ohlédnout. Možná jen zastavit a možná jen ohlédnout.

Minulost je totiž štronzo a vy jste se zde zastavili, abyste se se mnou ohlédli.

V roce 2013 jsem se postavil na start  jednoho z nejtěžších závodu MTB v Evropě.

Obtížnost tohoto závodu je zdůrazněna již v nadpise: ,,Craft  1000MILES adventure,, (www.1000miles.cz)

Je to závod bez zajištění, to znamená, že závodník si veškeré potřebné věci veze sám a není zde povolena  podpora  týmu.  Závod  má délku 1000 mil (cca 1 700 km). Po celou dobu závodu se závodník sám stravuje, řeší si místo pro odpočinek nebo nocleh dle možností a pozice na trati. Obtížnost závodu  je podtržena i charakterem  tratě.  Start je v nejzápadnějším místě Slovenska – Nová Sedlica a pokračuje přes Nízké Tatry, Malou Fatru, Hostýnské vrchy, Praděd, Kralický Sněžník, Ještěd, atd. Trať tedy kopíruje státní hranici s Polskem a Německem, aby skončila v obci Skalná nad Františkovými Lázněmi. Vybral jsem jen některé body, které ukazují, že tento závod si punc nejtěžšího závodu v Evropě opravdu zaslouží. Závodník se řídí přístrojem GPS a díky tomuto zařízení je sledováno i dodržování projetí určené trasy. Podrobnosti i pravidla o tomto závodě jsou uvedeny na www.1000miles.cz.  Stejně tak se zde člověk více dozví o nástrahách a obtížnostech závodu. Tento závod jsem zdárně dokončil a dokázal celou trať absolvovat. Dosažený výkon měl nečekaný ohlas a lidé reagovali velmi pozitivně. Můj výkon zaujal i mnohá média.

Následovaly články v odborných časopisech, relace v rozhlase, přednášky a velký zájem široké veřejnosti. Pozitivní reakce byly zaznamenány i ze strany handicapovaných závodníků, kteří se na mně nyní obracejí s různými dotazya často i se žádostí o pomoc. Na základě výsledku tohoto závodu vyšla i série článků v časopise Velo, kde byla za pomoci šéfredaktora veřejnost seznámena, s čím se potýkají sportovci v oboru cyklistiky, kteří mají  různé handicapy (bez ruky, bez nohy, vozíčkáři, slepí ) a veřejnost se nestačila divit. Popravdě řečeno se divili i handicapovaní, kteří se potýkají s jiným druhem handicapu než jejich kolegové. Podařilo se tedy veřejnosti  tento sportovní život přiblížit a věřím, že to nejsou poslední informace o dané problematice.

I přes obtíže, nástrahy a nebezpečí, která jsou pro tento závod charakteristická, jsem se rozhodl absolvovat jej znovu. Reakce a lavina zájmu veřejnosti mi naznačila, že příklady opravdu táhnou, a že moje cesta je jednou z těch správných.

Svým výkonem jsem se zapsal do České knihy rekordů jako první handicapovaný cyklista na světě, který se zúčastnil a dokončil nejtěžší  a nejdelší ultra maraton v Evropě.

V roce 2104 jsem tento závod absolvoval znovu, tentokrát s ambicemi trochu více sportovnějšími, a to umístit se v polovině startovního pole. Obohacen o zkušenosti z roku 2013 jsem trať dokončil zdárně i podruhé a ze 120 závodníků se umístil na 38. místě, což byl nečekaný výsledek, zvláště, když jsem byl jediný handycapovaný startující. Reakce byly opět veliké. Následovaly články, besedy a vše se setkávalo se značným ohlasem veřejnosti.

V roce 2015  jsem absolvoval sérií přednášek a se svým programem jsem navštívil i ozdravovny, kde se lidé po úrazech léčí, případně se vracejí do života s nějakým druhem nerekonstruovatelného poškození. Současně  jsem začal navštěvovat i dětské domovy, kde v motivačních přednáškách ukazuji dětem, že se dá opravdu zvládnout cokoliv, a že záleží především na nich, jak se rozhodnou dál.

Své zkušenosti a postřehy jsem  rozšířil o kategorii chodec-běžec a to rovnou v tom nejtěžším co evropský kontinent nabízí , a tím bezesporu  je závod 1000MILES adventure.  Na otázku proč , odpovídám:,,Je to výzva“. Stanovil jsem si cíl, a našel k němu cestu, která  měřila 500 mil.  To znamená 12 dní a 12 hodin zážitků, příběhů, radostí, bolestí, ale hlavně plno dobrodružství a napínavého vyprávění.

Rok 2016 znamená další pokračování mého příběhu – další cíle,  které by se mohly stát odrazovým můstkem nových inspirací a motivací pro další lidi.

Letošní nové největší mety

· 22. ledna LH 24 – 24hodinový maraton na Lysé Hoře

· 18. února odlétám do Finska na 150km ultramaraton zasněženými pláněmi, kde teploty mohou dosahovat až -30 °C

· 5. července stanu znovu na startu toho nej. 1000miles adventure – závodu bez zabezpečení ovšem tentokrát na trati celých 1000 mil.