Dopis v láhvi

By |

Je to symbol, nebo jen naše představa. Co se vám vybaví, když někdo cituje výše napsaný nadpis? Vlny, moře, ostrov, samota, beznaděj, nebo naopak naděje? Myslím, že dopis v láhvi symbolizuje především informaci. Je úplně [...]

Bojte se toho, co neřešíte

By |

Zdravím Vás úplně všechny. Mému dnešnímu zamyšlení jste byli impulsem Vy, čtenáři mé knihy „Vzdát můžeš zítra.“ Ve Vaší korespondenci se zrcadlí útržky, někdy i shrnutí vašich životních událostí. Nejde mi se nad vším tím [...]

Když Vás nemoc dožene

By |

Nemoc nemá nikdy žádná pozitiva. Může se stát, že vám může pěkně zamíchat karty. Z předchozí věty není jasné, jestli dostanete karty dobré, nebo ty opačné. „Spálová angína,“ zněl verdikt dětské lékařky a bylo jasné, [...]

BEZ URÁŽEK A PŘEHNANÝCH EMOCÍ.

By |

Vážení všichni, kteří tady píšete o volbách a o kandidátech na prezidenty. Volby jsou za námi a jak dopadly, je věc názoru a možná i přesvědčení. Nicméně nezapomeňte na podstatu věci, kterou se laicky pokusím [...]

Svoboda otroků

By |

Tma nám dává neomezené možnosti. Není ohraničená ani ničím omezená. Dává možnost fantazii ukázat se v pravém světle. Neruší a ani nelimituje. Jsme opravdu připraveni na takovou dávku svobody? Tolik lidí vám řekne, že rádi plavou. [...]

Jezděte ,,na oči“

By |

Radek Štěpánek, Ivan Lendl, Rafael Nadal, Novak Djokovic a spoustu jiných jmen tenistů bych mohl vyjmenovat. Jak by nás mohli motivovat, jak by mohli přitáhnout lidi od stolu na kurt? Jak to, že lidé nepřijdou, [...]

Mantinely

By |

Napadlo vás někdy zamyslet se nad tak známým slovem? Hrazení, zátarasa nebo co to vlastně je a proč? Napadá mě, že každého tady napadne souvislost s hokejem, protože právě s tímto je toto slovo nejvíce spojováno. Co [...]

Tak trochu na hlavu, jde vám o hlavu

By |

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak se pořád motáme v jakémsi kruhu? Nebo spíše v nějakém excentru. Jako by se vše, co jsme prožívali, co se nám líbilo, co jsme nosili na nějaký čas, vzdálilo, aby [...]

1000 miles – na tři a půl smyslu

By |

Nepoužívám budík, protože moje tělo je budík samo o sobě. Ranní vstávání mi problém nedělá. Pár věcí do batohu, PC a blok. Vodítko, košík a psa. Možná jsem to měl napsat opačně, protože bez třetí [...]

Buď připraven – vždy připraven

By |

Toto heslo na nás křičelo z přezky opasku pionýra, který byl s rudým šátkem a modrou košilí součástí povinného kroje. Řeknete si, pokud vůbec víte, o čem píši, že to byl ten totalitní režim. Dnes už je [...]

Světlo na konci tunelu

By |

Říká se, že když umřete, vaše cesta směřuje za světlem na konci tunelu. To je zvláštní, že se mi hlavou honí myšlenky právě tímto směrem, ale myslím si, že i toto má co do činění [...]

MIMOZEMŠŤANI

By |

Mám rád probouzející se dny. Mám rád rána, kdy ujíždím jen tak vstříc novým dobrodružstvím. Dojmy jsou v tu chvíli tak nějak intenzivnější, silnější. Nemyslím násilné jako čekání na semaforu za ambiciózním dvoutaktem. Ale tak nějak [...]

KAŽDÉMU KDE JEHO JEST

By |

KAŽDÉMU KDE JEHO JEST a neb z herce divákem Každodenní život mi připadá jako divadlo. Obsazuje nás do rolí dle scénáře a je celkem jedno, kdo je autorem. Jednou jedeme na služební cestu, potom s dítětem do školky, [...]